Nechranická buchta – trojjedinný komentář a výsledky

FROM FORMULÁŘ POINT OF VIEW:Každý ten čas známe a každý ho nejspíše neseme stejně nelibě. Konec srpna je prostě pruda. Školní rok za dveřmi, šéfové se vracejí z dovolených, zkrátka začíná opět ta horší a ještě k tomu delší část roku, kdy jsme nuceni pracovat-studovat naplno. Jenže serfař závodu chtivý má nemalou útěchu v podobě již tradičního a tradičně velmi kvalitně připraveného závodu… Trefa! Je to Nechranická buchta. V pátek odpoledne už se tedy nemohu dočkat, kdy konečně dorazím do Lomazického sport klubu a zajdu na to jedno točené do „Garáž baru.“ Ještě poslední kontrola předpovědi, která slibuje, že ani na vodě nebude nuda a může se vyrazit. Kormidla na severozápad a plnou parou vpřed, hlavně neminout odbočku za elektrárnou, pak se pomalu spustit mezi stále se rozrůstající chatové osady a cíl je na dosah. Po další dny se bude kotvit na Lomazickém výběžku! Přístav, rozuměj posekaná louka s přípojkami na el. proud, již očekává nával závodníků. Jak jsem již říkal, Buchta je oblíbený závod a to jak z řad formulářů, kde se mezi sebou utkalo 25 závodníků, tak z řad rejsařů, kde se o vysněnou buchtu popralo 30 závodníků. Večer u Garáže se má možnost utkat každý s každým, také toho všichni řádně využívají a do panákových přestřelek jsou nezřídka-kdy zataženi i sami organizátoři.Sobotní ráno, již tradičně trochu rozmazané, vítá čerstvým větrem od severozápadu a polojasným počasím. Klasický mumraj začíná. Přihlášky, v deset nástup, v jedenáct start první rozjížďky. TraÅ¥-k nelibosti některých závodníků- 3x trojúhelník, která byla naštěstí většinou zkrácena na 2x triangelJ Třída RAC bez problému dojíždí první rozjížďku, zatímco vyznavači Funboardu nadávají na zpropadený vítr. Vítr jakoby se zastyděl, stáčí se od západu a přidává na síle. Začíná to pravé formulové peklo. Většina závodního pole svírá v rukou plachty 11m a více, o polety, přeskoky ráhem, koupání, nadávání a nekontrolovatelné jízdy-kam se plováku zrovna zachce, není nouze. Nicméně, s přívalem větru se nejlépe popral tradiční vítěz závodů posledních let Milan Kir. V těsném závěsu za Milanem zakončuje v poslední době neprávem podceňovaný vyznavač především silných a ještě silnějších větrů Marek Raška, třetí „doletěl“ Kudlajz! Start je situován kousek nad Identity klubem a tak se nikomu nahoru do Lomazic pro menší plachtu nechce. Naopak, všichni posedáváme na plovácích, nabíráme sílu, necháme se unášet větrem a pozorujeme souboje ve třídě race, kde se o první místo přetahuje Adam Horký s Petrem Kučerou jun. Za nimi s výrazným odstupem dokončuje zbytek závodníků-vyznavačů spíše slabších větrů. Vzpomněl jsem si ještě na jednu výjimku, je jím Martin Slíva, kterého jsem viděl na závodech snad po roce a který bojoval se silným větrem jako za jeho zlatých časů.Další dvě rozjížďky se jednou v stále neslábnoucím větru, je to ten pravý surfařský zážitek. Do pole se vrátil i Toty, ale nemá dneska svůj den a tak svoje vedení v rozjížďce předává na druhé bójce mně, respektive po dalších pár metrech Milanovi.Pauzu po 3 formulových a 4 race rozjížďkách nese většina závodníků s nelibostí a také to dávají dost hlasitě a jasně najevo. Rozhodčí je však pánem situace a tak další zápolení je naplánováno na 4 odpolední.Odpoledne je vítr již trochu slabší a změny směru o 30 i více stupňů nejsou ničím výjimečným. V první odpolední rozjížďce vítězí pán vánků, pofuků a sr… slabých větrů, ozdoba každého večírku-Kuba Zíma. Následován matadory Kudlajzem, Totym, etc. Poté se „bůh větru“ opět ukázal v tom lepším světle a připravil silnější vítr pro další 2 rozjížďky pro FUN a 1 pro Race. Den tedy skončil a po 6 rozjížďkách v každé třídě přenocovali na prvních místech a měli tedy důvod k oslavování Kučera, Horký, Kamenský za RACE a Kir, Kudláček, Rott za FUN. Večer opět párty, trochu kratší a mírnější než obvykle. Přece jen ruce vytahaný jak vopice, mozoly jak východní pracant doprovázené občasnou křečí ve svalech, o kterých jsem neměl doposud potuch. Nejsou tím nejlepším společníkem na romantický večer strávený nad sklenkou vína. Vyhláška hlavního rozhodčího hovoří jasně-start první rozjížďky v neděli je naplánován na 10tou hodinu. A to je zlý! Přes odpor většiny závodníků, kteří se přeci jen o nějakou tu minutku zpozdili, je start přesně v deset a tak nás opozdilce spasil jen slabý vítr, díky kterému byla první rozjížďka pro FUN nakonec zrušena. Ve slabém, ke konci však značně sílícím větru se odjedou i poslední 2 rozjížďky celého závodu. Krátce po polední jsme tedy Z5 na břehu a očekáváme nástup s vyhlášení výsledků a předáním množství hodnotných cen. V Rac na prvních pozicích žádná změna a tak nejcennějším kovem a multifunkčním zařízení pro tisk, kopírování i scanování je obdarován Adam Horký, druhý Petr Kučera, třetí Kamenda. Ve funboardu udržel první pozici i přes absenci v posledních 2 rozjížďkách Milan, druhé místo nepřestal okupovat Kudlajz, jen já jsem se musel sklonit před zkušenostmi a přenechat pozici Patrikovi. Předběhl mne i „lodičkář“ Lukáš. Skok o 2 místa Z5 je k vzteku, tak holt snad příště.Závěry jsou jasné, pěkný závod, dostatek větru, pití, jídla. Jeden zlomenej stěžeň, utopená plachta, několik rozštípnutých formulí, flosny deboichet (vlastník Mika) i Totyho „Kaše“- po setkání s mělčinou-na kaši!Nyní pár řádek tradiční děkovačky. Takže hlavní dík patří lidem z klubu SK Lomazice, kteří odvedou každý rok supr práci a hlavně mám vždy pocit, že jsem zde jako závodník vítán s otevřenou náručí, nikdo tu na mne nekouká jako na toho, co zas otravuje, že by rád nějaký ten závod, kvůli kterému nebudou zase celej víkend brát ryby. Dík patří i závodní komisi „od naproti“ a zkrátka všem, kdo se nějak na celém závodě podíleli. Díky také sponzorům za hodnotné ceny a dík i vám všem závodníkům, kteří jste přijeli a tím dokázali lidem z Nechranic, že stojí za to udělat i další ročník.Nakonec ještě poděkování hlavnímu rozhodčímu za pevné nervy a výtka sobě a jistým závodníkům s horkou krví kteří ne vždy udrží svoje emoce na uzdě.  FROM REJSAŘ POINT OF VIEW:Generálka před Mistrovstvím, tak to názývám Já rejsař. Buchta jako vždy, perfektně připravená, co se týká obsazenstva, rozhodčích, garáže, a v tomto případě i větru. Bohužel ne pro mě. První den, první rozjížďka, ukazuji co jsem natrénoval v Polsku. Pak do….. , silný vítr a je po srandě. Ty dva na ONE DESIGNECH s Krucifixkama jedou jak vystřelení z praku a těžko jim někdo bude stačit, natožpak aby je někdo jen mírně ohrožoval. Další a další rozjížďky ti dva dokazují co poslední týdny dělali. Surfovali!!! Kéž by někteří další z nás mohli říci to samé. Na sklonku dne jsme myslím všichni s delšíma rukama a někteří i s namoženými zády a kdovíjakými dalšími bolístkami si sdělujeme navzájem co kde, kdo a jak moc. Přiznám se, jednomu formuláři jsem skoro zaškodil Já a jeden zase dost zavařil mně.Neděle: Ještě že ty formuláři startují před námi. Je za deset deset a moc jich na startu není, slovy „ani jeden“. V deset je tam Kudlajz a Lukáš. Start formulí a nevím nepočítal jsem je, ale tak pět. Pak se nám tam těch několik opozdilců občas pomotalo na našem startu a koněčně náš start. Dobrý pravobok vyšel perfektně a mám náskok, který udržuji až do cíle. Na další rozjížďku se nám to rozfoukává a vyrážím ze špatné strany tak v půli pole. Pak nenadálý zvrat plováku na vlně a ploutev je venku z kastlíku, kde nemá co dělat. Nějak jsem to celé dojel, ještě že ty zaďáky nějak jdou. Opět ti dva jedou jak z praku. Konec závodu, teď už jen na břeh a balit, počítat, rozdělovat ceny, jako vždy hodnotné a něco dobrého do žaludku. Opět jako každý rok díky pořadatelům a rozhodčím za uspořádání tohoto závodu, který se tentokrát díky příznivému větru odjel v plném počtu vypsaných rozjížděk. Takže za rok doufám zase v plném počtu tak jako teď.Tak tak nějak bych to viděl. Jen ten náš vercajk by nemusel tak trpět a mohl by víc vydržet.  FROM MANŽELKA POINT OF VIEW:(Tento odstavec je fikce. Postavy v odstavci jsou smyšlené, jakákoli podobnost se skutečnými osobami je zcela náhodná a ne/úmyslná.)Zase ten konec srpna, připravit děti do školy i do školky, ještě že bude ten víkend. Domů přichází můj drahý manžel a už od dveří řve: „Miláčku o víkendu bude Buchta.“ Cože Buchta??? To chceš, abych v tom všem spěchu ještě pekla? Omyl, je to mnohem horší, musím zase sbalit celé auto, navařit a vydat se se svým drahým na jeho další celovíkendovou akci, kde je ten můj vždycky hrozně naštvanej když svítí sluníčko a je klidná hladina. Proč? To je jasné-nefouká! Předpověď na nějakém větrnymguru je naštěstí pro moje zlato celkem příznivá a tak si balim nějaké knížky, abych měla co dělat, když budou venku běsnit jeho oblíbené živly: VODA a VÍTR! V pátek běžím z práce a akorát vidím odjíždět naší obytku a z okna povzbuzujicí děti: „Mami makej, makej než vyjedem z obytný zóny a táta zrychlí.“ Z posledních sil dobíhám a za jízdy naskakuju do našeho pojízného domečku. „Sory zlato, ale za chvíli bude Praha neprůjezdná a já bych nestihnul večerní rozjížďku v baru.“ Taková je upřímná omluva mého závodníka. Ještěže spolu máme ty děti, jinak už bydlím dávno u maminky! Povýšili mne v práci, ale celou cestu musím poslouchat svého drahého, jak jim to s tou novou dééébošé nandá a jak potrénoval tu rejs džajb. Děti vedou vzadu malou občanskou válku. Přejíždíme po hrázi a manžel má oči jen pro vodu, aÅ¥ žije anglie, řidičem  našeho vozu je po 4km ten co sedí na pravé straně. O chvilku později míjíme monumentální elektrárnu Tušimice a bohužel i odbočku do surf klubu, no co Kadaň je hezké město k prohlídce. Konečně jsme na místě, manžel hned někam zmizel, zdálo se mi divné, že vydrží až do noci v garáži, jak tvrdil…ale radši to neřeším. Než se stačím trochu zorientovat obě děti provedou né úplně očistnou koupel v Nechrankách, ale všimla jsem si na zadním sedadle nové šňůry na prádlo, přece jenom není ten můj úplný buran a myslí i na svou drahou ženu, aby si měla kam pověsit plavky. Vyhazuji z naší postele plachty, nástavce, etc. a uspávám děti, celkem obtížný úkol když kolem pořád pořvávají nějací opilci-asi z těch chatek, nebo zmetci rybáři říkám si. Dlouho po půlnoci se nám do auta dobývá nějaký opilec, až poté co ho atakuji plácačkou poznávám v neznámém svého surfaře. Svalí se do postele, páchne jako vodka, rum a pivo v jedné sklenici dohromady a dožaduje se něčeho, na co teď ani při nejlepší vůli nemá!Druhý den závodí jako o život, já hlídám děti, aby nespadli do vody, utěšuji ho, vařím, večer se situace opakuje, jen s tím rozdílem, že jsem hned povečeři nazvána ignorantem a moje prádelní šňůra, v ceně pěkné večeře pro celou rodinu i s ubytováním v luxusním hotelu, zabírá místo v polici na jídlo!Sděluji si zážitky a triky s dalšími doprovody závodníků, společně pláčem. Poté polomrtvá padám do postele. Děti si prý někde „hrají“ se staršími kamarády.V neděli přišel z vody celkem brzo, nebudem tu tedy muset trčet až do večera, jupí!Další můj omyl, pěkně fouká a tak se hned po vyhlášení půjde trénovat slalom nebo tak něco. V neděli o půlnoci konečně doma! A to se tam příští týden musíme prý vydat už ve středu. Maminko proč já jsem si nevzala,místo mého opáleného a odvážného surfaře toho brejlatýho šachystuL FROM RYBÁŘ POINT OF VIEW:Pokusil jsem poskytnout vám pohled na závody i z této početné skupinky lidí motajících se kolem vody. Oháknul jsem se posledním modelem uniforem made in USA, prut jsem nahradil stěžněm na vawe. Co? Tyč jako tyč. A s pozdravem: „Zdar vole, co žraloci berou?“ jsem chtěl proniknout do této svérázné bandičky. Sakra asi mě odhalili, atakován podběrákem a za pomoci praku a barevné kukuřice udržován v dostatečné vzdálenosti jsem kamarádění se s těmito lidmi vzdal!   Tak konečně konec za Rejs Kamenda, do zbylých rolí proniknul RoštÅ¥ák 😉

Výsledky naleznete zde

                                                      RAC

                                                      FW

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Social Share Buttons and Icons powered by Ultimatelysocial